Mapa - Bystřice (okres Frýdek-Místek) (Bystřice)

Obec Bystřice se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde obyvatel, přičemž asi třetina se jich hlásí k polské národnosti. Z hlediska počtu obyvatel je největší obcí v Česku bez statutu města či městyse.

Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409 – 1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo  potvrzeno knížetem Kazimierzem II v roce 1503  a opkovaně (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Wacławem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv.“ formamanské „ - naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.

Osídlení nové vesnice bylo pomalé. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě zabývali se také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl Jerzy Wałach, který se usadil na tzv.„vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy  V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 osedlí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve  zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 bylo zde pouze 37 katolíků. V roce 1782 byla  založena první bystřická škola a zároveň byl založen evangelický sbor. Ve škole vyučovacím jazykem bylo místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v Zaolží. Roku 1916 byl v Bystřici založen adventistický sbor.

V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ dusičnanu draselného na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem krajkové výroby. Krajky byly použitý při výrobě krajkových bot, na pokrývky hlavy, která byla součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro ocelárny v Třinci. O něco později byly v Bystříci vyráběna velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění Košicko-bohuminské dráhy (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2%) byli Poláci, 13 (0,5%) Češi a 31 (1,3%) Němci.